15. 3. 2011

Principy a podstata ajurvédy – základní principy ajurvédy

Principy a podstata ajurvédy – základní principy ajurvédy


Původ ajurvédské medicíny
Ajurvéda, v doslovném překladu ”nauka o životě“, představuje nejstarší celistvý lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života. Vznik tohoto učení spadá do starodávného období indických posvátných písem (Véd), které vznikly jako výsledek vnitřního poznání osvícených mudrců (Rishi). První významný spis o ajurvédské medicíně (Charaka Samhita) se objevil kolem prvního tisíciletí před naším letopočtem. V období mezi 5. stol. před n.l. a 5. stol. našeho letopočtu se principy ajurvédského lékařství rozšířily do všech koutů tehdy známého světa (Číny, Tibetu, Persie, Arábie, Egypta, Řecka a Říma), kde se smísily s místními tradicemi a kulturními zvyky. Na tomto univerzálním základě pak postupně vznikaly nejrůznější školy a systémy přírodního lékařství. Ajurvéda je proto označována za „matku všech léčebných systémů“.

Ajurvédské lékařství
Ajurvéda považuje člověka za nedělitelný a vzájemně propojený komplex těla, ducha, mysli a jeho životního stylu. Nezaměřuje se na symptomatické projevy nemocí, ale především na příčiny vzniku energetické nerovnováhy, která každé chorobě předchází. Snaží se tak v souladu s principy zdravého životního stylu obnovit v lidském organizmu přirozený stav harmonie, který se projevuje jako tělesné a duševní zdraví. Změnou každodenních stereotypů, správnou stravou a pravidelným užíváním bylin je možné úspěšně odstranit nejrůznější zdravotní obtíže a dlouhotrvající onemocnění, například: kožní choroby, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy zažívání, rekonvalescence, bolesti hlavy, migrény, obezitu, potíže spojené s krevním oběhem, gynekologické problémy, nemoci páteře, kloubů a svalů, nespavost, únavu, stres atd. Ajurvéda představuje celostní a jednoduchou formu léčebného přístupu s cílem odhalit hlubší příčiny našeho zdravotního stavu. Nabízí nám pohled do širších vazeb a souvislostí, které utváří a ovlivňují náš psychický a fyzický stav.

Základní principy
Staroindičtí mudrci spatřili za veškerou existencí života dva základní principy: mužskou sílu ducha neboli vědomí (Purusha) a ženskou sílu přírody neboli tvůrčí energie (Prakruti). Ženský princip přírody se skládá ze tří kosmických kvalit (Gun) Sattva, Radžas a Tamas, které představují subtilní energie, jež připoutávají sílu ducha neboli vědomí k vnější podobě života. Veškerá projevená existence se skládá z kombinace těchto tří sil. Sattva je kvalitou světla, poznání a harmonie. Projevuje se jako hledající mysl a odpovídá principu Pitta. Radžas představuje energii, pohyb a neustálou činnost. Projevuje se jako neuhasínající touha a odpovídá principu Váta. Tamas zastupuje temnotu, nečinnost a nevědomost. Projevuje se jako letargie a odpovídá principu Kapha.

Pět elementů a tři dóši
Ze tří kosmických kvalit (Gun) povstalo pět živlů přírody – éter, vzduch, oheň, voda a země – které se v lidském těle projevují ve formě tří základních energetických principů (dóš) – Váta, Pitta a Kapha. Každý člověk se rodí s jedinečným poměrem těchto energií, které se podílejí na utváření naší fyzické a psychické charakteristiky. V průběhu života se z různých příčin jejich poměrné zastoupení odchyluje od původního stavu, což se poté odráží na naší psychické kondici a zdravotním stavu. Myšlenky, pocity, strava, životní styl a prostředí, ve kterém se pohybujeme - to vše ovlivňuje jejich vyváženost či nerovnováhu.

Tyto tři základní principy života nemůžeme vnímat odděleně a nezávisle. Jejich funkce jsou společně provázány a vzájemně se doplňují. Hlavní charakteristické znaky tří čistých typů se v praxi nevyskytují příliš často. Jejich správné rozpoznání nám však zásadním způsobem umožňuje rozeznat jejich projevy ve smíšených konstitucích, které jsou nejčastějšími tělesnými typy.

Zdroj: www.everest-ayurveda.cz